ANGLICKÉ KURZY  TELEFONICKÉ KURZY ANGLIČTINY  SKYPE ANGLIČTINA  ČEŠTINA PRO CIZINCE

 

 

 

Úrovně znalosti angličtiny

Umět určit, na jaké úrovni znalosti angličtiny se nalézáte, je poměrně důležité. Tento údaj se např. uvádí v životopise, vyplňuje se do různých formulářů a dotazníků. Navíc je dobré mít svoji úroveň pokročilosti na mysli při výběru vhodných studijních materiálů, učebnic, slovníků apod. I většina článků a testů na našem webu nese označení úrovně, pro kterou byla primárně napsána.

Lidé běžně pro tyto účely používají dost omezený slovník: začátečník / pokročilý. Rozdělení na dvě úrovně však zajisté nestačí. Všeobecně se ve světě cizojazyčného vzdělávání používají dva typy klasifikace: na jedné straně je již léta používaná tradiční britská klasifikace a na druhé je poměrně nová klasifikace dlespolečného evropského rámce pro jazyky (Common European Framwork).

 

Tradiční britská klasifikace

Tento způsob určování úrovně znalosti jazyka používají stále ještě všechna britská nakladatelství (především Oxford, Cambridge, Macmillan Heinemann, Longman). Tento typ označení naleznete na většině studijních materiálů pro studenty angličtiny (včetně našeho webu). Tato klasifikace rozlišuje následující úrovně:

 

starter, elementary, pre-intermediate, intermediate, upper-intermediate a advanced

Každá z těchto úrovní odpovídá zhruba jednomu roku běžného studia angličtiny. Detailní vysvětlení každé z těchto úrovní naleznete níže.

 

Společný evropský rámec

Společný evropský referenční rámec pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages) byl vyvinut v letech 1998-2000 ve snaze sjednotit systém vzdělávání a testování znalosti cizích jazyků v Evropě. Ten rozděluje studenty do tří základních úrovní, A (začátečník), B (nezávislý), C (způsobilý), z nichž každá úroveň je dále rozdělena na dvě části: A1, A2, B1, B2, C1, C2.

 

Definice úrovní

Nyní si uvedeme stručný popis jednotlivých úrovní dle tradiční britské klasifikace. V závorkách jsou uvedeny úrovně podle společného evropského rámce, které dané úrovni nejvíce odpovídají. Jisté odchylky mezi těmito dvěma způsoby označení jsou možné.

 

1) Jaká intenzita je vhodná? (1x - 2x týdně!?)

Vzpomeňte si, jak jsme se učili rodný jazyk - jako děti jsme každý den znovu a znovu žvatlali a neustále zkoušeli mluvit. Teď si představte, že bychom jako děti mluvili 1x týdně 90 minut… Směšné, že? Hledejte tedy intenzivnější jazykové kurzy - alespoň 2x, lépe 3x týdně, a vždy na několik vyučovacích hodin. Čím vyšší intenzita, tím lépe! Při vyšší intenzitě navíc výsledky uvidíte už za pár týdnů, při studiu 1x týdně se jich pravděpodobně nikdy nedočkáte...

2) Rozřazovací testy (skutečně on-line!?)

Nabízí vám jazyková škola rozřazovací testy on-line? Pozor! Není nic horšího než se dostat do špatné úrovně, kde jsou buďto všichni lepší, takže si připadáte jako blbec, nebo jste naopak daleko před nimi a většinu hodiny se nudíte. Pro skutečně objektivní posouzení vaší úrovně angličtiny nestačí písemný, navíc zaškrtávací test, kterých je na internetu spousta. Kde je pak vaše schopnost samostatně sestavovat věty? A schopnost mluvit? Pro správné rozřazení do úrovně by rozhodně neměl chybět krátký pohovor v angličtině!

3) Metoda výuky - základní kámen úrazu! (aneb učebnice x mluvení)

Jakým způsobem bude výuka angličtiny probíhat? Kolik času z hodiny se budete zabývat teorií a kolik praxí? Jak je metoda uzpůsobena – dostanete se ke slovu? Bez intenzivního procvičování komunikace budete mít pouze teoretické pasivní znalosti. Ty však bez praktického procvičení zase brzo zapomenete! Proto větší část hodiny by měla být věnována praxi!

4) Nekupujte zajíce v pytli!

Vyzkoušejte si ukázkovou hodinu angličtiny - je lépe obětovat 2 hodiny předem, než pak protrpět dalších půl roku. Ukázková hodina vám mnohé napoví – Bude vám vyhovovat prostředí jazykové školy? Co vám ukázková hodina dala? Opravdu vás hodina nadchla?!! Naučili jste se něco? Nebo to byl spíše "nábor", kde vám nic moc nepředvedli a hned po 15 minutách vám strkali přihlášku do kurzu?

5) Sledování výsledků...

Ptejte se - jak o vás bude postaráno v průběhu kurzu? Jak budou sledovány vaše výsledky? Jak často jazyková škola kontroluje váš postup? Je jazykový kurz zakončen závěrečným testem? Nechcete chodit do kurzu, kde jsou vaše výsledky ponechány napospas osudu…

6) Doplnění zameškané látky...

I kdyby jste byli tím nejvzornějším studentem, může se vám stát, že na pár hodin z kurzu vypadnete. Co potom? Často to bohužel vypadá tak, že člověk pár hodin zamešká, a zbytek kurzu se nechytá, a tak ho raději sám opustí… L Zjistěte si, jak je možné si zameškanou látku doplnit, a zda vám s tím někdo pomůže. Nejzrádnější jsou samozřejmě dlouhodobé jazykové kurzy, kde máte předplaceno na půl roku, a pokud kurz nedochodíte, máte smůlu.

7) Lektoři (kdy rodilý mluvčí? kdy Čech?)

Dát začátečníkům rodilého mluvčího, který sice umí anglicky, ale nemůže jim nic vysvětlit, může být velká ztráta času! A také to může být hodně demotivující.

Pokud dosud nejste na úrovni pokročilých, potřebujete si budovat slovní zásobu, automatizovat tvorbu vět, a pracovat na plynulosti projevu, pak má český lektor mnohé výhody: může vám vše snadněji vysvětlit a nebude vás zbytečně válcovat spoustou výrazů, kterým nerozumíte. Jednodušší poslech rodilé angličtiny však zařaďte jako doplněk ke kurzu.

Rodilý mluvčí bude naopak vhodnější tehdy, jste-li již na pokročilé úrovni, máte širokou slovní zásobu a sami už plynule komunikujete. Zde už není češtiny potřeba a rodilý mluvčí vás posune v jazyce dál, než-li Čech
 

 
Možná si říkáte, že to by sice bylo hezké, ale že taková intenzivní výuka musí být "totální nalejvárna", a buďto to vaše hlava ani nepobere a nebo, pokud ano, zase to pak všechno zapomenete... Taková námitka je pochopitelná, proto se podívejme, jaká jsou ve skutečnosti PRO a PROTI intenzivní výuky:

Rozhoduje totiž způsob výuky!

Výše uvedený názor (že jde o nalejvárnu a všechno zase zapomenete) je určitě opodstatněný, učíte-li se jazyk klasickou formou - tedy učebnice, cvičení, články, šprtání se nových slovíček, a záplavy gramatické teorie až vám z toho jde hlava kolem ... 

Takhle bohužel může vypadat i drahý jazykový kurz na Maltě, za který dáte i 20 000,-Kč.

Výuka v intenzivním kurzu angličtiny ale může vypadat i jinak!
Pokud se totiž učíte praxí, a skutečně každou věc, kterou se naučíte, nová slova i gramatiku, ihned procvičíte a uvedete do praxe, a nejdete dál dokud ta věc není opravdu zažitá, pak je vysoká intenzita naopak velkým plusem pro vás! Jazyk se vám totiž dostane skutečně pod kůži a to, co si jednou důkladně zažijete se mnohem hůře zapomíná.

Špatná úroveň může způsobit, že se vaše angličtina zbortí jako domeček z karet!

Zažili jste někdy situaci, kdy jste seděli v kurzu a buď jste se nudili nebo jste se naopak vůbec nechytali? Rozhodně nic příjemného! U intenzivní výuky je třeba dát 2x tak velký pozor na výběr správné úrovně! Pokud totiž zvolíte úroveň, kdy přeskočíte věci sice známé, ale né dost zažité, budete se cítit převálcování a celá vaše angličtina se vám může zbortit jako domeček z karet...

Pokud ale vyberete správnou úroveň, kde si nejprve vyjasníte a zpřehledníte použití všech předchozích gramatických časů, natrénujete jejich používání až do bodu, kdy se z toho cítíte opravdu dobře a dokážete je pohotově používat, a teprve pak na tom začnete stavět další složitější typy vět, váš pokrok bude zaručený a opravdu znatelný. Získáte celkově mnohem větší jistotu v angličtině, vaše znalostí budou pevné a zaručeně si toho povšimnete vy i lidé ve vašem okolí.

Jak často mluví malé dítě? 1-2x týdně? 

Tohle je zajímavá věc. Lidé si často vybírají kurzy, které jsou časově né moc náročné, např. 1-2x týdně na 1,5hodiny, třeba prostě proto, že je to pohodlnější. Teď si ale zkuste představit malé dítě, které se učí svůj rodný jazyk, kdyby mluvilo jen 1x týdně 1,5 hodiny...  Jak by asi toto dítě mluvilo v šesti letech, kdy má nastoupit do školy? ;-)

Je to naprosto logické - cokoli v životě chcete dělat pořádně, to děláte intenzivně. 

Funguje to i přirozeně - když se malé dítě učí mluvit, zkouší to znovu a znovu každý den, když jste se učili chodit, zkoušeli jste to každou možnou chvilku... a když se učíte řídit auto, můžete sice řídit jen 1x za měsíc, ale jsem přesvědčena, že ještě po několika letech se váš spolujezdec na vedlejším sedadle bude třást strachy...

 

Slovíčka – jak si je zapamatovat?

  • Nevybavují se vám slovíčka dostatečně rychle?
  • Nevzpomenete si, když je potřebujete použít?
  • Stalo se Vám někdy, že jste slyšeli anglické slovo a řekli jste si: „Hmm, tak to už jsem někde slyšel, ale už vůbec nevím, co to je...“
  • Nebo chcete někdy použít anglické slovíčko, víte, že jste se ho již učili, dokonce víte, kde ho máte zapsané v sešitě, ale nemůžete si ho vybavit?
 

Taková slovíčka při rychlé komunikaci s cizincem vám nejsou moc k užitku! Chcete-li plynule komunikovat anglicky, musíte znát slovíčka perfektně a musí se vám vybavovat okamžitě! Slova jsou základem jazyka. 

Jak na to?

Lidé často dělají chybu v tom, že se slova snaží naučit pouhým memorováním (biflováním). Vezmete učebnici, kde máte dva sloupečky (anglicky a česky) a jedete zleva doprava: „mother – máma, father – táta“, a v duchu nebo polohlasem párkrát projedete oba sloupce. A výsledek?

Zmatek, z dvaceti slov si zapamatujete polovinu a po měsíci znáte už jen čtvrtinu. Když je pak potřebujete použít v životě, namísto abyste ho okamžitě řekli vám vyskočí obrázek vlevo nahoře v sešitě, čtvrté odshora… A tak jdete do slovníku a už podesáté si slovo vyhledáte, abyste ho za měsíc už zase nevěděli.

Hmm, nic moc… 

Jak jsme se naučili česká slova…

Oproti tomu s českými slovy obvykle nemáme problém. Nemusíme nad nimi vůbec přemýšlet. Jak to?

Jako malé děti jsme se nesnažili slova biflovat. Slova jsme slyšeli a zkoušeli je nahlas opakovat, mnohokrát, dokud jsme si jimi nebyli jisti. Pak jsme je začali říkat v krátkých větách, tedy v kontextu. A používali jsme je znovu a znovu a znovu.

Myslíte, že to může fungovat i na anglická slovíčka? J

Tipy ke slovíčkům

  •  čtěte jednoduché anglické knížky, např. Penguin Readers (možno i s poslechovým CD), přečtěte několik různých knížek a když zvládáte danou úroveň, přejděte na vyšší
  • sledujte jednoduché anglické filmy s anglickými titulky
  •  nalepte si na předměty v bytě nebo v pokoji štítky s anglickými názvy, budete je tak mít stále na očích
  • můžete si najít na Facebooku nebo např. na www.interpals.net kamaráda na dopisování v AJ (penfriend) a občas s ním „prohodit pár slov“ 
  • všímejte si anglických názvů, které denně ve svém životě potkáváte, divili byste se kolik jich je; můžete si dokonce po nějakou dobu sbírat slovíčka a fráze z obalů od čokolád, bonbonů, chipsů, vystřihovat si názvy časopisů s anglickými výrazy, nebo si zapisovat slova a fráze, která vídáte v MHD, v restauraci, po cestě do práce – budete překvapení, kolik angličtiny je všude kolem vás (a kolik slov už znáte) a začnete ji více vnímat 

Kolik slov potřebujete a za jak dlouho to zvládnete?

Kolik aktivních slovíček potřebujete umět pro běžnou komunikaci v angličtině?

  • 2000 až 2500 slov

Kolik aktivních slov se naučíte za měsíc studia v jazykové škole LITE? 

  • 400 až 600 slov (standardní kurz)

Kolik anglických slov se můžete naučit za týden intenzivního studia v LITE?

  • 250 až 350 slov (intenzivní kurz)

V LITE se učíte slova jinak, než jste byli zvyklí. Učíme Vás, jak si efektivně budovat svoji aktivní slovní zásobu:

  • slova se učíte nejen číst a psát, ale také používat v komunikaci
  • slova procvičujete ve skutečné komunikaci, dokud si jimi nejste jisti
  • cílem je to, abyste si je nemuseli překládat
  • chápete významy slov okamžitě a bez překladu
  • v životě pak nemáte problém si je vybavit a jsou vždy pohotově při ruce! (tak jako např. u slov: „sorry“ – promiň, „book“ – kniha atd.) 

 

Metodika výuky

Při výuce jazyků obecně je vhodné kombinovat více různých metod, a to především z důvodů osobních dispozic studentů, kdy různí studenti upřednostňují odlišný styl učení, ale také z důvodů různé úrovně jazykových schopností a dovedností studentů.

Komunikační metoda

Základem výuky anglického jazyka v jazykové škole Smart English je tzv. komunikační, komunikativní nebo přímá výuková metoda. Ta je založena na komunikaci v anglickém jazyce. Český jazyk je omezen na minimum, neměl by se používat ani při vysvětlování slovíček a gramatiky. Např. nová slovíčka jsou představována pomocí obrázků, názorných předmětů, ve vyšších úrovních jsou vysvětlována anglicky. Tato přímá metoda tak vede studenta k aktivnímu přemýšlení a nacházení pravých významů slov bez použití slovníku - tím je navozena reálná situace anglicky mluvícího prostředí. Funguje zde i tzv. efekt aha - pokud student přijde na správné řešení sám, je větší pravděpodobnost, že si je bude pamatovat.

Tato metoda je využívána na všech úrovních, počínaje úrovní Beginner - čím dřív si navyknete aktivně reagovat na anglický jazyk, tím snazší pro Vás bude další rozvoj komunikačních dovedností.

Metoda drilu

Další užívaná metoda staví především na opakování a zautomatizování vazeb. Je to tzv. metoda drilunebo cviku. Cílem je navyknout studenty na určité anglické konstrukce, které jsou ve větší míře případů odlišné od českých konstrukcí. Většinou opakuje společně a nahlas celá skupina studentů. Nový gramatický jev se neustálým opakováním stává reflexem. Cílem v žádném případě není podávat studentovi obsáhlý výklad o anglické gramatice, ale spíše zautomatizování základních anglických vazeb. Tohoto lze dosáhnout opakováním jednotlivých konstrukcí, a to ve formě cvičení v učebnici nebo karetních a jiných her, které mají výhodu ve vysoké motivovanosti studentů.

Pokud je používána ve výuce výhradně tato metoda zvaná též metoda gramaticko-překladová, dochází k velmi závažné nevyváženosti - gramatika je upřednostňována na úkor komunikace. Pouhopouhým opakováním anglických vazeb se anglicky mluvit nenaučíte! Důležité je nově zautomatizované vazby následně začlenit do konverzace a od studentů vyžadovat jejich aktivní užití v komunikaci. Tady se uplatňuje důležitý aspekt komunikační metody, a tím je komplexnost. Žádné části výuky jazyka by neměly být opomíjeny.

Metoda Total Physical Response (TPR)

Tato metoda je typicky užívaná při výuce malých dětí, je však přínosné ji začlenit i do výuky dospělých. Jedná se o spojení cizího výrazu a určité pohybové reakce.

Metoda TPR napodobuje učení se mateřskému jazyku u malých dětí, kdy rodiče na dítě hovoří a očekávají nějakou reakci. Metoda TPR využívá hojně mimiky, názorných příkladů, příběhů a pohybové aktivity. Dá se využít ve všech úrovních pokročilosti, zejména jako prvek k motivaci studentů.

Nejlepších výsledků bylo dosaženo kombinací všech uvedených metod, protože různé metody jsou vhodné pro různé učivo. Větší či menší míra užití jednotlivých metod je dána mimo jiné i úrovní pokročilosti. Kombinace těchto metod vede k přirozenému osvojování si anglického jazyka, což je naším hlavním cílem!

 

TOPlist